...Seděl v koutě. Muž se zoufalou tváří v místnosti bez nábytku, bez oken. Jediný východ - zamčené dveře. A vedle dveří dvě tlačítka. Jedno bílé, jedno černé... Jedno z nich by mu otevřelo dveře, po stisknutí toho druhého by okamžitě zemřel. Seděl dál zadumaný v koutě a přemýtal: "Asi bude bílé tlačítko signalizovat život a černé smrt... Označují se takto už po staletí. Co když to ale není tradice, co když je to brán trochu jinak... Černé tlačítko život, takový jaký je - reálný. Bílé tlačítko smrt - uvolnění od všech starostí." Nevěděl, kdo ho sem zavřel, ten kdo to byl mohl brát žvot různě. Seděl mnoho hodin, přemýšlel, které tlačítko je to pravé. Byl nervózní, chtěl se dostat ven. Vstal, chodil okolo zdí místnost, tloukl do nich pěstmi, tloukl i do dveří... bez úspěchu... Znovu usedl do jednoho z rohů místnosti. a přemýtal dál... Kdesi vzadu v hlavě ho však hlodala jiná myšlenka: "Má smysl se vrátit do černého světa??? Není lepší bílá smrt???" Aniž si to uvědomil, jeho přemýšlení se z "kterým tlačítkem se dostanu ven?" změnilo na "kterým tlačítkem zemřu?". Pocit ztrpčení se mu z žaludku rozšiřoval do celého těla. Vstal, přišel k panelu s tlačítky. Zmáčkl obě tlačítka současně... Okamžitě zemřel...
..Moc hezkej příběh..;)
18. května 2007 v 10:00 | Šárýsék:o*Anketa
Líbí se ti můj blogísek??! =o)
| Jo, líbí je mooc hezkééj.. | 74.9% (128) | |
| Ne, nelíbí.. | 8.8% (15) | |
| Ujde, ale nic moc.. | 16.4% (28) |
Komentáře
jeeeeej.... sem myslela že zmáčne bílý a přežije ..a ono nic :-(
Mazec..:´(