Proč mě od sebe odháníš, snažíš se být přítel, chápu čeho se bojíš. Díváš se na mě a vidíš svou minulost. Ne, nemusíš mi nic říkat, čtu ti to v očích. Chceš vrátit zpátky chvíle, které pro tebe hodně znamenaly. Ale pochop konečně, že ze vzpomínek se žít nedá.
Tvá ústa krásně chutnají a já sama si na tu chuť ráda vzpomenu. Jenže i tvá chuť jednou vybledne, i tvůj polibek se zdá najednou tak studený...
Vidim ve tvých očích slzy. Tak tohle, že je ta láska? Nechci už víc, chápeš? Nemůžu! Jsem prázdná, jsem sama, ale jsem konečně šťastná.
Čekáš- li telefon, zazvoní, jakmile za tebou zaklapnou dveře....
Dej každému dni šanci, aby se stal nejkrásnějším dnem tvého života...
Kdybychom dali člověku všechnu nádheru světa, k čemu by to bylo, kdyby neměl přítele, kterému by to mohl říci?...
Nejdůležitější okamžik je vždy ten, který právě probíhá....
Rozdávej lásku a ona se ti několikanásobně vrátí...
Otevři dveře bloudícímu a sám přestaneš bloudit...
Kdo je přítel, miluje, ale kdo miluje, nemusí být přítelem...
Snad musí člověk dřív pocítit lásku, aby rozuměl dobře přátelství...
Ahojik:))Máš moc fan blogisek,jestli tě blogování baví,tak tady je fajn místečko i pro tvůj blog zaregistruj se a můžeš vyhrávat snadněji než tady jen u kódu kamarádky napiš YDXKH nebudeš litovat :o) http://www.lovetrap.cz/registrace/